kliknutím zvětšíte

ROZLOHA: 779 457 km2
HLAVNÍ MĚSTO: Ankara
STÁTNÍ ZŘÍZENÍ: republika
SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ: 74 provincií
OBYVATELSTVO: 63,7 mil.
JAZYKY: turečtina /úředně/, kurdština
HDP: 3 130 US na obyvatele
MĚNA: 1 turecká lira = 100 kurušů
 
 

PŘÍRODNÍ POMĚRY

Turecko leží z malé části v evropské Thrákii, ale hlavně na poloostrově Anatolie, který patří už k asijské pevnině. Evropskou a asijskou část dělí Bospor, Marmarské moře a Dardanely. Na severu až k Pontskému pohoří zasahuje černomořské pobřeží. Jižně odtud se prostírají rozsáhlé náhorní plošiny centrální a východní Anatolie, jež na jihu ohraničuje horská soustava Tauru. Na východ od řek Eufratu a Tigridu se zdvihá náhorní plošina Araratu /Ararat, 5 137 m/.

PODNEBÍ

Na egejském a středomořském pobřeží je subtropické, na černomořském vlhké a teplé podnebí s celoročními srážkami. Na náhorních plošinách přechází směrem k východu do kontinentálního stepního klimatu.

OBYVATELSTVO

80 % obyvatel jsou Turci, kteří téměř bez výjimky (99,8 %) patří k islámskému náboženství. Podíl Kurdů činí asi 20 %. Zhruba dva miliony Turků žijí v zahraničí.

DĚJINY A POLITIKA

Po velmi proměnlivých dějinách chetitského, perského, řeckého a římského panství na území dnešního Turecka vznikl první turecký stát v roce 552. První rozkvět se datuje koncem 13. st. za sultána Osmana. Jeho následovníci rychle rozšiřovali panství Osmanské říše až k Balkánu. Roku 1453 zpečetil Mehmed II. dobytím Konstantinopole, dnešního Istanbulu, konec Východořímské říše. Konstantinopol se stala hlavním městem Turecké říše, která v následujících letech dosáhla vrcholu své moci. Panství Osmanů se prostíralo od Maďarska přes Balkán, Arábii a Mezopotámii až do Egypta. Koncem 16. st. se říše začala rozpadat. Bezvýsledným obléháním Vídně roku 1683 začal její zánik, Osmani se museli až do 19. st. smířit s četnými územními ztrátami. Roku 1909 se zmocnilo vlády hnutí  mladoturků a 1923 byla vyhlášena republika v čele s prezidentem Atatürkem. Při vojenském puči roku 1980 byla vydána nová ústava. Vnitropolitickými problémy Turecka, které usiluje o přístup k EU, jsou porušování  lidských práv, vzrůstající vliv radikálních muslimů a konflikt s Kurdy.

HOSPODÁŘSTVÍ

Textilní průmysl jako nejdůležitější odvětví exportu (vytváří asi třetinu exportních výnosů) je převážně v soukromých rukou. Těžký průmysl, bankovnictví, doprava a komunikace těžce zadlužují státní rozpočet. 15 % HDP vytváří agrární sektor intenzivním pěstováním obilí, ovoce, olejnin a ořechů spolu s chovem dobytka. V zemědělství pracuje 43 % zaměstnaných osob. Podstatný podíl na HDP (57 %) má sektor služeb, zejména turismus.

DOPRAVA

Turecko má velmi dobrou infrastrukturu. Železniční i silniční spoje jsou směrem k východu řidší. Mezinárodní letiště jsou v Istanbulu, Izmuru a v Ankaře. Nejdůležitější přístavy jsou Istanbul, Trabzon a Izmir.

TURISMUS

Země nabízí mnoho pozoruhodností, mezi nimi Modrou mešitu a palác Topkapi v Istanbulu. Střediskem západní Anatolie je Izmir, prý nejkrásnější město země. Ve Středomoří láká nejvýznamnější prázdninové město Antalya. Také Ankara, srdce střední Anatolie a Trabzon na Černém moři patří k důležitým místům cizineckého ruchu.