Po úspěchu z minulého roku jsme letos Španělsko vybrali zas. Tentokrát s jinou CK a kratší cestou. Po osmé hodině ráno jsme vyjížděli z Mostu do Chomutova, kde byl sraz účastníků zájezdu do Španělska. V poledne jsme přejížděli hranice na Pomezí a španělské hranice přejeli ráno druhý den v šest hodin. Do Sant Antoni jsme přijeli v půl sedmé ráno a na ubytování jsme čekali až do jedné hodiny odpoledne.

Hotel Sol Playa je menší třípatrový rodinný hotýlek, který vedou příjemní manželé. Pokoj byl prostorný, ale jen účelně zařízený. Měli jsme koupelnu s WC a malým balkónkem do ulice. Poslední dny jsme se jen potýkali s armádou mravenců v naší skříni, kteří byli zalezlý i v kufru.

Na pláž jsme to měli kousek, jen přes silnici, cca 50 metrů. Pláž byla dlouhá, tvořila jakýsi záliv, na jednom začátku s městečkem Palamos, které sousedí se Sant Antoni a na druhém konci se zbytky opevnění Tore Valentine. Pláže jsou zde široké a písčité, moře mělké a čisté.

V Palamosu, dřívější rybářské vesničce, se každý čtvrtek konají rybářské trhy, je zde malý přístav a hezké procházky po promenádách. Sant Antoni lemují kolem pláže hotely s bary a obchody. V nedalekém Platja D´Aro /cca 8 km/ je aquapark. Protože jsme zde byli až v září, bylo už po sezoně a docela mrtvo, ale zase klid.

Letos jsme se zde rozhodli pro výlety. Jedním z nich byl výlet lodí Costa Brava, kolem pobřeží a turistických oblastí. Lodě mají svůj jízdní řád a záleží jen na Vás, kam až se budete chtít plavit. My jsme se plavili z Palamosu asi tři zastávky do Tossa de Mar, což je malebné městečko v zálvu s romantickými zákoutími a pozůstatky hradebního opevnění. Sem jsme připluli před polednem a po obhlédnutí městečka jsme nazpátek vyplouvali kolem čtvrté hodiny odpoledne. Plavba nazpátek byla proti větru a tak jsme zažili rozbouřené moře a spršky vody až na horní palubě.

Jedním z organizovaných zájezdů byl výlet do kláštera Montseratt, na kterém jsme byli v dvoupatrovém autobuse jediný češky já s kamarádkou, jinak cizinci, takže z veškerého výkladu, který probíhal zejména v anglickém jazyce, jsme skoro nic neměli. Tento klášter, který se nachází vysoko v horách, sloužil kdysi k výchově chlapců coby mnichů, dnes je to poutní místo se soškou Černé madony, u které se vždy tvoří celé procesí, neboť každý si na ní chce sáhnout, aby mu splnila jeho přání. Hodinu po poledni zde vystupuje chlapecký pěvecký sbor. Po jedné hodině odpoledne jsme sjížděli do údolí, se zastávkou v rodinném vinném sklípku, kde jsme dostaly ochutnat šampaňské. Do hotelu jsme se vrátily v sedm hodin večer akorát na večeři. Výlet to byl hezký, je zde hlavně vidět příroda ve vnitrozemí, která je hodně kopcovitá, jiná než u pobřeží.

Posledním výletem a nejhezčím, který všem doporučuji, je Barcelona s večerní návštěvou zpívajících fontán. Na tento výlet jsme odjížděli až po obědě. Naší první zastávkou zde byl park Güell, kde byly vystaveny díla Antoniho Gaudího. Poté jsme jeli obdivovat nedokončenou katedrálu La Sagrada Familia. Dále jsme si mohli prohlédnout olympijský stadion, kde se v roce 1992 konali letní olympijské hry. Odtud jsme vyjeli na horu Montjuic, kde se nachází vojenská pevnost. Byl odtud překrásný výhled na celou Barcelonu, akorát jsme měli smůlu na zamračené počasí. Do města jsme pak sjeli na nejrušnější nákupní ulici Las Ramblas /asi jako náš český Václavák/. Gotickou čtvrtí jsme pak prošli ke katedrále Sv. Eulálie. Zakončením prohlídky Barcelony bylo představení magických fontán, které začalo ve 21:30 a skončilo za hodinu. Za doprovodu známých hudebních děl jsme sledovali překrásnou variaci gejzírů vody a barev, která v nás zanechala nezapomenutelný zážitek. Do hotelu jsme se vrátili před půlnocí.

Na příspěvek můžete reagovat ve fóru

z dovolené rodinky Plášilů (c) 1998