|
ČLENĚNÍ
Řecko se rozprostírá na poloostrově Peloponéz a dalších asi
1 400 přilehlých ostrovů a ostrůvků v Egejském, Jónském a Krétském moři.
Pevnina - Řecko, ostrovy - Kréta, Korfu, Zakynthos, Rhodos,
Lefkada, Kos, Santorini, Thasos a další...
PŘÍRODNÍ POMĚRY
Řecko zaujímá jih Balkánskéh
poloostrova. Na severu hraničí s Albánií, Makedonií, Bulharskem a
Tureckem a je otevřeno na jih k Egejskému moři. Asi pětinu státního
území tvoří v tomto moři roztroušené ostrovy. Před západním pobřežím
leží Josnké ostrovy, z nichž jsou nejznámější Korfu /řecky Kerkyra/ a
Ithaka. V Egejském moři se rozkládají ostrovy Euboia /Evvia/, Severní
Sporady, Lesbos, Chios, Samos, dále Kyklady, Dodekanésos, Rhodos, Kythera a
Kréta. S výjimkou tureckých ostrovů Bozcaada a Imroz jsou všechny
součástí řeckého území. Největší ostrov Kréta leží na jihu Egejského moře.
Jižní okraj pevniny tvoří poloostrov Peloponnésos. Téměř polovinu řecké
pevniny pokrývají většinou zalesněná pohoří. Na západě je horské pásmo
Pindos rovnoběžné s pobřežím, na východě se vypíná nejvyšší řecké pohoří
Olymp. Ve středním Řecku je obklopena horami úrodná nížina
Thesálie. Také Peloponés a četné ostrovy jsou hornaté. Jednotlivé nížiny
při řekách se vyskytují jen na pobřežích. Počítáme-li také ostrovy, má Řecko
celkem přes 14 000 km většinou značně členitého pobřeží. Přestože zálivy
zasahují hluboko do pevniny, je tu poměrně málo přírodních přístavů.
PODNEBÍ
Ve vnitrozemských horách panuje
středoevropské podnebí. V ostatních částech země je středomořské
klima. Léto je na pobřeží suché a horké, zima mírná a deštivá. V horách
na severu je zima ostrá a léto poměrně mírné. Na jihu Řecka dosahují teploty
v letních měsících často vysokých hodnot /až 45°C/.
OBYVATELSTVO
Zhruba 95 % obyvatelstva jsou
Řekové. Menšiny tvoří Makedonci, Turci a Bulhaři, kteří žijí
hlavně na severu a Romové. Většina obyvatel patří k řecké
ortodoxní církvi, která je církví státní, 2 % jsou muslimové. Přes
polovinu Řeků žije ve městech s více než 10 000 obyvateli. V aglomeraci
Athén a Pirea žije téměř celá třetina obyvatel státu. Venkov trpí
vystěhovalectvím. Průměrné příjmy Řeků patří k nejnižším v EU.
Zdravotnictví a sociální systém mají být podporovány novými
hospodářsko.politickými opatřeními.
ŘEKOVÉ
Kromě 10,2 milionu Řeků je Řecko domovem 300 000 Albánců a 100 000
Turků. Na Kypru žije 640 000 Řeků a v USA, Rusku a Turecku dva
miliony. Jako potomci indoevropských kmenů /Ionové, Achajové, Aiolové,
později Dórové/ byli Řekové přes 400 let ovládáni a ovlivňováni Římany. Od roku
395 Řecko ovládla Byzanc a v 6. století přišla vlna slovanských
přistěhovalců. Po přílivu Albánců způsobila ve 13. - 14. st. nadvláda
Benátek a zejména pak 500 let trvající panství Turecka silné promíšení
národností. Roku 1830 dosáhlo Řecko nezávislosti, r. 1922 se vrátil asi
milion Řeků žijících na západním pobřeží Turecka do vlasti. Vedle mnoha raně
křesťanských a byzantských architektonických památek a uměleckých děl, jako
kláštery Meteora a na hoře Athos, kam mají odpradávna přístup pouze muži, jsou v
Řecku nespočetné památky z doby klasické, např. athénská Akropole, Pantheon,
antické město Epidaros, věštírna v Delfách nebo ruiny Olympie.
Pocházejí z doby, kdy Řecko patřilo k duchovnímu a kulturnímu centru antického
světa. Řecké výtvarné umění, jazyk, architektura, věda, matematika, filozofie,
literatura a dramatické umění ovlivnily všechny pozdější evropské kultury. Také
myšlenka demokracie /vláda lidu/ pochází z antického Řecka.
DĚJINY A POLITIKA
Od roku 1900 př. n. l.
převládala v Řecku tzv. mykénská kultura, jež zanikla kolem roku 800
př. n. l. s počátkem klasické epochy městských států. Hellas,
antické Řecko, se stalo duchovním a kulturním střediskem tehdejší
Evropy. Vedoucími městskými státy byly Athény a Sparta, které mezi
sebou často válčily o dosažení nadvlády nad celou zemí. Alexandr Veliký
založil světovou říši helénistické doby, která sahala až do Indie, po
jeho smrti v roce 323 př. n. l. se však rychle rozpadla. V letech 148 př. n.
l. - 396 n. l. bylo Řecko římskou provincií, která později připadla
Byzanci. Roku 1356 dobyli zemi turečtí Osmané a teprve po mnohaleté
osvobozenecké válce mohlo vzniknout roku 1832 samostatné království,
z něhož se stala v roce 1942 republika. V balkánských
válkách 1912 - 1913 Řekové své území zvětšili, po první světové válce
se řecká vojska pokusila obsadit části Turecka, byla však Turky poražena. Ve
druhé světové válce obsadila Řecko německá armáda a způsobila zemi velké
utrpení. V roce 1946 byla znovu ustanovena konstituční monarchie,
toto uspořádání se však ukázalo být velmi nestabilní. Následkem
vojenského puče v roce 1967 byla monarchie definitivně svržena. Začátek
ještě dnes četných rozporů se sousedním Tureckem o statut ostrova Kypru
znamenal konec vojenské diktatury. V roce 1974 byla ustanovena
demokratická republika, která má podle ústavy z roku 1975
jednokomorový parlament, jehož poslanci - voleni každé čtyři roky - volí
vždy za pět let nového prezidenta.
HOSPODÁŘSTVÍ
Přes četné záměry privatizace je
stále patrná tendence udržovat státem řízené hospodářství. Zhruba třetinu
exportu tvoří různé zemědělské středomořské produkty: citrusy, olivy,
víno, korintky, bavlna a tabák. Z nerostného bohatství má země železné rudy,
bauxit, mangan, mramor a ropu. V průmyslovém sektoru, který tvoří 20
% HDP, stále dominují malé podniky textilního, potravinářského a tabákového
odvětví. Jen asi 2 % podniků mají více než 30 zaměstnanců. Hlavní
exportní sortiment tvoří průmyslové polotovary, potraviny, obuv, oděvy a
kožené zboží. Zvláštní roli hraje sektor služeb, který činí 68 % HDP.
Vysoký podíl vyplývá z cizineckého ruchu, jenž má v Řecku dlouhou tradici,
ale také ze silné pozice v námořní dopravě. Přestože počty i tonáže lodí
klesají, je námořní plavba jedním z nejvýznamnějších faktorů země. Řecko má
čtvrté největší obchodní loďstvo na světě. Hlavními obchodními partnery jsou
kromě evropských zemí USA. Pro vysoký státní dluh a vysokou inflaci
nesplnilo Řecko jako jediná země v EU kritéria pro vstup do měnové unie.
DOPRAVA
V železniční síti má
Řecko jen dvě třetiny tratí s mezinárodním rozchodem kolejí. Není téměř
elektrifikována, proto se připravuje její modernizace. Silniční síť
je na poměrně dobré úrovni. Letadla mohou v Řecku přistávat na třiceti šesti
letištích, z toho devíti mezinárodních. Kromě toho existuje hustá síť
leteckých spojů mezi četnými ostrovy a pevninou. Nejdůležitější námořní
přístavy a trajekty jsou Pireus, Patras, Volos a Soluň /Thessaloniki/.
TURISMUS
Řecko má rozvinutý cizinecký a
turistický ruch. Jeho starobylá kultura a mediteránní podnebí přitahují
každoročně přes sedm milionů turistů. Jónské, Thrácké ostrovy,
Dodekanésos a Kréta jsou pro pobyt na dovolenou nejoblíbenější. Řecko je
už dlouho cílem cestujících se zájmem o klasické vzdělání. Slavná místa
antické Hellady jsou Athény as Akropolí, Théby, Delfy, Korint a Olympia. O
byzantském dědictví svědčí ortodoxní mnišská republika na hoře
Athos na poloostrově Chalkidiki a zajímavý komplex klášterů
Meteora. Oblasti zimních sportů jsou na Parnasu a na Olympu.
|
