místo pobytu: Maďarsko - Hegykő

termín: duben 2007

cestovní agentura: CA Doktor - http://cadoktor.wz.cz

Příspěvek od: Pavel Žibřid

Severozápadní Maďarsko – termální lázně známé i neznámé (1. díl)

V dnešní době, kdy není problém překonávat vzdálenosti mezi světadíly, v době rozmachu cestování do stále vzdálenějších a exotičtějších zemí, velmi často opomíjíme krásné kouty naší země, ale i našich nejbližších sousedů. To se týká i tak tradičního cíle českých turistů, jakým bývalo Maďarsko.

V posledních několika letech dochází ze strany českých cestovatelů ke znovuobjevování krás a lákadel našich jižních skorosousedů. Značnou zásluhu na tom mají samotní Maďaři, kteří dokázali mistrně využít hlavního turistického potenciálu své země – termálních pramenů – a během posledního desetiletí zněkolikanásobili počet fungujících termálních lázní vybudováním velkého množství zcela nových areálů nebo rekonstrukcí těch stávajících. Připočteme-li k tomu mimořádnou pohostinnost a vstřícnost místních lidí a vyhlášenou kuchyni, stává se Maďarsko rázem turisticky velmi přitažlivou zemí termálů, skvělého jídla, vína, ale i klidu a pohody, které ostře kontrastují s všudypřítomným spěchem dnešní doby.

V našem cestopisu se zaměříme na severozápadní Maďarsko, a sice z čistě praktického důvodu – je to sem z Čech nejblíž (vzdálenost Praha – Sopron je 390 km). Podobně jako v celé zemi, se i v severozápadním Maďarsku nachází velké množství termálních lázní, ať již známých a vyhlášených (Bük, Sárvár), tak prakticky neznámých (Hegykő, Szeleste). Podnikněme nyní spolu takovou malou okružní jízdu po několika z nich, se zaměřením na ty méně známé, snad s výjimkou lázní Sárvár, které si pro svůj význam zaslouží naši pozornost též.

Sopron, národní park Neziderské jezero, lázně Hegykő, zámek Fertőd

Cesta z Brna přes Mikulov do Vídně odsýpá rychle, a jakmile úspěšně projedeme Vídní, zamíříme po dálnici A3 směrem na Eisenstadt. Ani se nenadějeme a přijíždíme k hraničnímu přechodu Sopron (Šoproň). Právě Sopron je naší první zastávkou na území Maďarska. Jde o významné historické město s asi padesáti tisíci obyvatel a nebývalou koncentrací velmi zachovalých památek. Vřele doporučujeme alespoň na několik málo hodin se zde zastavit a projít se po starém městě, případně procházku zpestřit výstupem na věž s rozhlednou na náměstí Főtér, ze které se nám otevře pohled nejen na celé město, ale i na rozsáhlé vinice na jih od města lemované podhůřím Alp na obzoru. Právě zde má původ odrůda vína Kékfrankos, které patří k Šoproni stejně jako tokajské k Tokaji. Pokud nám na procházce vytrávilo, můžeme zkusit začít objevovat maďarskou gastronomii a obdivovat kuchařské umění místních lidí. Ať již zaujmeme místo v luxusní restauraci, nebo se rozhodneme občerstvit v pouličním fast-foodu, máme záruku mimořádného chuťového požitku. Totéž platí i pro zakoupené pečivo v některé z četných místních pekáren; to však - včetně popisu rozmanitostí a rozsahu sortimentu -  překračuje rámec krátkého cestopisu.

   Když se dostatečně nabažíme živého městského hemžení, můžeme vyrazit po úzké okresce na sever do deset kilometrů vzdálené obce Fertőrákos, která leží na vyvýšenině nad západním břehem Neziderského jezera. Cestou míjíme rozsáhlé plochy vinic s četnými sklípky zvoucími k návštěvě a potkáváme několik cykloturistů, kteří využívají hustou síť cyklostezek a příjemného rovinatého terénu k poznávání zajímavých krajů. Zajímavostí vesnice je starořímský kamenolom, v současnosti využívaný jako přírodní divadlo či externí filmové ateliéry; kolem celého lomu vede naučná stezka. Z jejího nejvyššího bodu se nám naskytne pohled na Neziderské jezero (Fertő, Neusiedler See), a sice hlavně na jeho maďarskou část. Třetí největší vodní plocha ve střední Evropě se nachází na pomezí Rakouska a Maďarska a v současné době funguje hlavně jako přírodní rezervace a útočiště pro nepřeberné množství ptačích druhů. Jedná se o nejzápadněji položené stepní jezero, charakteristické slanou vodou. Přes svou rozlohu (délka 35 km, šířka cca 7-15 km podle počasí) je velmi mělké - průměrná hloubka činí 50 až 60 cm, v nejhlubším místě nepřesahuje 180 cm. V suchých obdobích vysychá zcela. Na jeho březích se daří vzácným slanomilným rostlinám. Přírodní rezervace vznikla v roce 1991 a v roce 2001 byl národní park Fertő - Hanság prohlášen za světovou památku UNESCO, v níž se snoubí jedinečnost přírodního bohatství s kulturním dědictvím okolních vesnic, a to jak na maďarské, tak na rakouské straně. 

   Dost ježdění, chtělo by to koupel. A jak jinak než termální, vždyť jsme v Maďarsku! Přesouváme se tedy do dvacet kilometrů vzdálené lázeňské obce Hegykő. Cestou obdivujeme úžasně upravené vesničky jako z pohádky – Fertőboz, Hidegség, Fertőhomok – a s překvapením konstatujeme, že si v čistotě a úpravnosti v ničem nezadají s těmi nedalekými rakouskými. Lázně nacházíme hravě, jejich areál je v centru obce nepřehlédnutelný. Vše - zakomponované do zeleně - působí harmonickým a velmi klidným dojmem. Příjemná je i cena vstupného, která činí pro dospělého 900 forintů na celý den (asi 100 Kč). Lázně se rozprostírají na ploše šesti hektarů a kompletně zrekonstruovány a přistavěny byl v roce 2002. Léčivá voda o teplotě 55 °C vyvěrá ze zdroje v hloubce 1434 m pod zemským povrchem a vyznačuje se vysokým obsahem natriumhydrogenkarbonátu a solí. V areálu se nachází celkem sedm bazénů, z toho dva vnitřní, přičemž venkovní otevřený termální bazén je zčásti zastřešen plexisklovou konstrukcí pro využití při nepříznivém počasí. Bazény (s výjimkou plaveckých a brouzdaliště) jsou rovněž opatřeny sedacími lavicemi po celém obvodu; hloubka léčebných bazénů je cca 100 cm. V květnu 2007 byl otevřen zbrusu nový pavilon s krytým termálním bazénem, novými šatnami a odpočívárnou. Pro děti je k dispozici dětské hřiště s pískovištěm, ti, kteří chtějí trávit aktivní dovolenou, si mohou zahrát volejbal nebo nohejbal, k odpočinku slouží lavičky částečně stíněné korunami stromů, nebo lze ležet jen tak, na trávnících, na dece. Zhruba polovina celého areálu slouží jako kempink. Asi 300 metrů od postranního vchodu, v ulici Viola utca se nachází stejnojmenné soukromé ubytování – Viola vendégház. Velice vkusný rodinný domek je situovaný na samém okraji obce, prakticky na konci slepé ulice se zpevněným povrchem. Interiér poskytuje kvalitní ubytování na skvělé úrovni, celkem je k dispozici pět samostatných bytových jednotek s vlastním sociálním zařízením a vybavenou kuchyní. Vše je čisté a upravené. Večer jsme poprvé konfrontováni s maďarskou pohostinností. Pan domácí (bydlí s manželkou v protilehlém domku) nás zve do suterénu do společenské místnosti na ochutnávku vlastních vín, paní ho doprovází s mísou domácího pečiva. I přes jazykovou bariéru je velmi příjemná atmosféra. Druhý den v lázních – rozhodujeme se vyzkoušet některou z četných místních kulinářských specialit přímo v jednom z minirestaurantů v areálu. Jídla jsou cenově asi jako u nás, obsluha milá, výběr pestrý a chuťově úplný koncert pro naše mlsné jazýčky. Osobně obzvlášť doporučuju speciální jókaiskou fazolovou polévku – nic lepšího tohoto druhu jsem nikdy nejedl. Namlsaní z oběda navštěvujeme s očekáváním večer jednu z místních hospod – csárd – přímo v ulici, kde bydlíme. Rybí polévka halászlé a skopový guláš s noky to jistí; ač jsem velký jedlík, není v mých silách sníst celou (jednu!) porci. Celkově vzato a shrnuto – Hegykő je ideálním místem pro odpočinek a klidnou dovolenou. (Od naší první cesty sem uplynula už nějaká doba, mezitím jsme navštívili Hegykő ještě pětkrát a vždy s podobnými pocity.)

Ještě než zamíříme na jih do Sárváru a jeho vyhlášených lázní, neopomeneme se zastavit ve Fertődu, asi 4 kilometry jízdy z Hegykő směrem dál na východ na Kapuvár. Městečko je známé hlavně díky svému překrásnému zámku – výstavnímu sídlu rodu Esterházy, zvanému též maďarské Versailles. Jedná se o jeden z nejhezčích a nejlépe zachovalých zámků v Maďarsku vůbec a je zajímavý mimo jiné i tím, že zde značnou část svého života prožil hudební skladatel Joseph Haydn; na jeho památku se ve Fertődu konají každoročně různé akce, jejichž vrcholem bývá hudební festival.

Pro milovníky zámků mohu ještě doporučit odbočku do Nagycenku (zpět směr Sopron), kde si určitě nenecháte ujít návštěvu zámku rodu Széchényi .

Pomalu se loučíme s přírodně i kulturně bohatým regionem Neziderského jezera a míříme na jih. Míjíme výstavní, avšak vkusné novostavby rodinných domů na okraji Fertődu a v sousedním Fertőszentmiklósi a když už to vypadá, že definitivně převážila typická maďarská pustá rovina, kde jedinou známkou života jsou rozsáhlé plochy zemědělské půdy, přijíždíme do minivesničky Röjtökmuzsaj. Ony to jsou vlastně osady dvě – Röjtök a Muzsaj, avšak i navzdory spojení v jednu obec jde o sídlo tak maličké, že by tu nezasvěcený cestovatel jen stěží hledal jeden z neluxusnějších zámeckých hotelů ve střední Evropě – Kastélyszálloda Szidónia. Ovšem kde jinde bychom našli tak dokonalý klid, když si chceme odpočinout doslova all inclusive (samozřejmostí jsou vlastní zámecké termální lázně a množství připojených programů a balíčků služeb)?

Po dalších osmi kilometrech se v obci Lövő napojujeme na silnici první třídy č.84, která nás za necelou půlhodinku dovede až do Sárváru. Kdo by snad chtěl okusit lázně Bük, stačí v průběhu cesty odbočit podle některého z ukazatelů vpravo; tyto u nás velmi dobře známé lázně leží jen asi 8 km stranou této cesty. Jelikož však o nich bylo a je napsáno již mnoho a čeští turisté zde patří k nejpočetnější klientele, není třeba je v tomto cestopisu obšírně představovat.