Ačkoliv jsem byla v Itálii již po třetí, a po každé jsem byla velice spokojena jak s ubytováním, tak milým personálem hotelu, tak z této dovolené jsem se vrátila naprosto rozčarovaná. Byla jsem tam s kamarádkou a stejné pocity jsme neměli jen my, ale všichni účastníci zájezdu od CK Aventinus – hotel Stela Marina ***.

Už při příjezdu jsme byli svědky arogantního chování vůči klientům. Víme, že nárok na ubytování je po 12:00, neboť do té doby se pokoje uklízí po předešlých hostech. A tak po 12:00 když zazněla otázka, kdy už budeme ubytovaný, nám recepční s nemilým výrazem odsekla „že to může být taky až v sedm večer“. Jakmile jsme dostali pokoj, nestačili jsme vycházet z údivu. Tzv. dopolední úklid se našeho pokoje asi netýkal, neboť jsme si tam samy vymetali písek z podlahy a ve skříních a policích stírali prach, abychom si vůbec měli kam uložit své věci. Dveře od pokoje jsme museli zamykat, jinak se pořád otevírali. Sousedé měli požadavek, aby jim na pokoj přinesli aspoň 1 židli a dočkalo se jim odpovědi typu: „Snad máte hubu ne?“

 Při první večeři jsme zjistili, že organizace tu jaksi vázne. Neměli jsme si kam sednout /chyběla nám naše jmenovka na stole, ačkoliv jí slečna údajně napsala/. Ubrusy byli věčně špinavé, děravé a zmuchlané, plné drobků, které jsme si samy vyklepávaly. Nádobí, na kterém nám bylo servírované jídlo bylo oprýskané, hrníčky popraskané, příbory poničené a hlavně špatně umyté. O nějakých ubrouskách u jídla ani nemluvě – jen cáry papírů. Ačkoliv jsme byli upozorněny na jednoduchý typ stravování, tak něco takového jsme nečekali. Každé ráno jsme dostaly vánočku /která opravdu připomínala čas vánoc/ - jakožto jediný druh sladkého pečiva, 4 druhy uzeniny – vysočina /která byla zřejmě špatně uskladněná, neboť byla oschlá a kapal z ní tuk/, junior, gothaj. Nevábně vypadající salám se pak snažili zamaskovat toustem. K pití pouze čaj, z jedné konvice přeslazený a z druhé hořký, ale nechutného vzhledu. K večeři byli malé porce /divily jsme se, jak to přítomným pánům může stačit/. První dojem z doneseného salátu byl, že jsou to snad zbytky nedojezeného – trochu nastrouhaného zelí, 3 kostičky okurky a 2 kousky mrkve. Jako dezert pudink, který si někdo ani nevychutnal, protože k němu nedostal ani lžičku, po výzvě že to snad nebudeme jíst rukama, nám bylo přineseno – asi jako výsměch – párátko. Nedotknuté pudinky z důvodu nemožnosti jezení bez příboru číšníci odnášeli zas nazpátek…jediné kloudné jídlo za celý týden bylo jen kuře s bramborami.

V recepci na otázku, kde se konají místní trhy, nám bylo řečeno, že v centru na náměstí. V den trhů jsme šli na posílané místo, ale trhy nikde. Potkali jsme se zde s dalšími lidmi z našeho hotelu, který sem byli posláni. Vrátili jsme se tedy zpátky do hotelu, aby nám bylo blíže vysvětleno, kde opravdu jsou. Jaké bylo naše překvapení, když nás tentokrát poslali úplně někam jinam, na druhou stranu – asi jsme jim připadali jak primitivové. A nebyli jsme samy…

Poslední den byl pověstnou třešničkou na dortu. Nikdy jsem v Itálii nezažila, že by byl nějaký problém zajistit jeden volný pokoj v den odjezdu, kde by se lidi mohly před cestou ještě dát do pořádku, převléci se a osprchovat se. Když jsme se zeptali pana Fikara na tuto možnost v den odjezdu, kde se můžeme osprchovat, nám sdělil, že tohle v Itálii nikdy nebylo, není a nebude a že kvůli nám tady stavět sprchy nebude! Přitom jsme nebyli jediný s tímto požadavkem, během řeči nás oslovoval neurvalým způsobem „dámy“ a vůbec se nám smál do očí. Na otázku jak dlouho už provozuje tyhle služby /protože nám připadalo že je v tom nováčkem/, nám bylo sděleno, že už 15 let!!! Divím se tedy, že ještě nezkrachoval…

Poslední naší větou na rozloučení bylo: „že máme pocit, jakoby jsme Vás sem přijeli otravovat.“ Jeho odpovědí bylo: „ co by jste za ty peníze chtěli…“

Je opravdu ostudou, že se takhle Češi dokáží chovat k českým klientům. I kdyby mě ten pobyt měl stát zadarmo, tak on nemá právo se takhle ke klientům chovat, nemluvě o tom, že ani jeho zaměstnanci neměli žádného slušného chování. Ani jakožto 3*** hotel neodpovídal vůbec jeho kvalitám. Ukázal se zde pravý český člověk - podnikatel, kterému jde jen o to, shrábnout peníze od klientů a pak jim dávat najevo, jací jsou to chudáci. Za celý týden jsme ho neviděli ani pořádně slušně oblečeného, po hotelu se pohyboval v teplákách. Člověk by tedy očekával, že když už v cizině vlastní hotel Čech, tak poskytované služby budou na úrovni, ale mě nezbývá než jen konstatovat, že kdyby ho vlastnil Ital, tak něco takového nezažijeme, protože oni si svých klientů dokážou VÁŽIT.

            Lidé, kteří přijeli v den našeho odjezdu, poznali také během pár minut, že jsou tam nežádoucí…

Příspěvek od Jitky:

Dobrý den,

my jsme byli ve Stella Marině loni a bylo to fakt hustý.
Moc mě mrzí, že se tu nedají vkládat obrázky, mám jich plno a je to docela lahůdka.
Samozřejmě jsme čekali nižší komfort, ale to co jsme zažili, nás docela znechutilo.
Přijeli jsme asi v 8.30 ráno, věděli jsme, že na pokoj se kvůli úklidu dostaneme po 13.-té hodině. No, vlítly na to holky, i s paní Fikarovou, asi ve 12.30 a asi po hodině jsme se mohli nastěhovat. Kromě vytřené podlahy nešlo poznat, že by se tam něco dělo, tak jsem aspoň utřela prach (a že to bylo třeba).
Špinavé matrace a polštáře jsme aspoň zamaskovali povlečením.
Docela šok jsme měli z koupelny. Sprchový kout nebyl nijak oddělený, takže po každém sprchování jsme museli vytřít podlahu, abychom k WC nebo umyvadlu nemuseli skákat mezi kalužinami.
Padající kohoutek nebo urvaná klička od okna jsou už jen detaily.
Pečivo a salámy k snídani byly evidentně českého původu, takže si dovedete určitě představit jejich vzhled a kvalitu po několika dnech strávených v mrazáku a ledničce.
Polévky k večeři byly z pytlíku, alespoň hlavní chod byl dobrý.
Vnučka našich sousedů byla věčně poštípaná, brzy si její babička, že po ní hopsá nějaké zvířátko ubytované v matraci.
Pan Fikar je typ člověka, na kterého se rozhodně neobracejte, když máte problémy, stejně vám nepomůže.
Když jsme si stěžovali naší cestovní kanceláři, nabídli nám slevu na další zájezd. Také jsem si všimla, že tento pobyt do své nabídky na rok 2005 nezařadili.')

aneb zážitek s touto CK tentokráte z Chorvatska:

 'CK Aventinus to je teda spolek. Právě jsem se vrátil z dovolené v Chorvatsku. Jel jsem tam svým autem, ale chtěl jsem mít všechno připravené pod nosem a o nic se nestarat. Zaplatil jsem si u CK Aventinus ubytování ve dvoulůžkovém apartmánu a polopenzi. Po příjezdu na místo jsem zjistil, že mi zarezervovali dvoulůžkový pokojíček v přízemí o velikosti 10m čtverečních se společnou kuchyňkou o patro výš. Paní domácí byla naštěstí natolik ochotná, že když se uvolnil pokoj na patře s kuchyňkou, tak jsme se mohli přestěhovat.
Pronájem pokoje na týden na místě stojí 5800 Kč. Aventinus si za tento \"apartmán\" účtoval 9900 Kč.
Polopenzi jsme čerpali v domě, který si tato cestovaka pronajímá na celé léto. Měla mne varovat již cena (1250/osoba/týden). Rozpařený laciný salám z Lidlu propašovaný autobusem do chorvatska a polévky z pytlíku, to opravdu nemusím.');

http://aventinus.wz.cz/ - stránka věnovaná stížnosti na tuto CK