PŘÍRODNÍ POMĚRY

Na západě hraničí země s Jadreským mořem, pruh pobřeží se v Dalmácii k jihovýchodu zužuje, až končí u Kotorského zálivu /Boka Kotorska/. Při pobřeží leží více než šest set ostrovů. Dinarské hory se k severovýchodu pozvolna snižují k nížině mezi řekami Sávou, Dunajem a Drávou.

PODNEBÍ

Na Jaderském pobřeží vládne mediteránní podnebí, směrem k východu se stává více kontinentálním.

OBYVATELSTVO

78 % obyvatelstva jsou Chorvati, 12 % je Srbů, k tomu přistupují menšiny Bosňaků, Slovinců, Maďarů aj. Většina Chorvatů se hlásí ke katolickému náboženství, kromě malých skupin protestantů a muslimů je 12 % ortodoxních křesťanů.

CHORVATI /Charváti/

Oblast dnešního Chorvatska byla osídlena kolem r. 1000 př. n. l. Ilyry a Thráky, v 7. st. n. l. jihoslovanskými Charváty. V roce 1098 připadla Uhrám, v letech 1526 - 1699 Turecku. Roku 1918 se stalo Chorvatsko součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Kraljevina SHS). V roce 1991 získalo nezávislost. Ze 6,4 milionů Chorvatů žije dnes zhruba polovina v zahraničí. Chorvatská kultura je ovlivněna katolickými svátky, jako jsou Vánoce (ovšem badnjak - vánoční poleno a slavení zimního slunovratu pochází z předkřesťanských dob), masopust a Velikonoce. Na venkově se o svátcích tančí staré kolové tance (kolo), k nimž patří tradiční černobílé kroje.

DĚJINY A POLITIKA

Po osídlení Slovany v 7. století byla založena v 9. století chorvatská panovnická dynastie. Roku 1527 upadla jedna část země pod habsburskou nadvládu, druhá pod osmanskou. Po první světové válce bylo Chorvatsko stejně jako ostatní jihoslovanské země až do roku 1991 součástí Jugoslávie. Vyhlášení nezávislosti /ústava z roku 1990 změněná 1997/ vedlo ke krvavé občanské válce, jež skončila v zimě 1995.

HOSPODÁŘSTVÍ

Tradičně důležité hospodářské odvětví tu zastupuje vysoce rozvinuté zemědělství /12 %/. Těžba bauxitu a ropy je základem kovozpracujícího a chemického průmyslu. Strojírenství a stavba lodí zajišťují důležité exportní výrobky. Hospodářství se pomalu zotavuje z následků války. Stále více deviz pozvolna přináší kdysi velmi významný cizinecký ruch. Sektor služeb přispívá do HDP téměř dvěma třetinami.

TURISMUS

Vedle Záhřebu a přístavních měst Rijeky, Splitu a Dubrovníku jsou nejpřitažlivějšími cíli četná střediska na slavném dalmatském pobřeží, v horách pak Národní parky Krka a Plitvice.