PŘÍRODNÍ POMĚRY Při severní hranici je Podunajská nížina a úrodná Severobulharská plošina. Jih je hornatý: pohoří Stará planina /dříve Balkán/, Rodopy a Rila, Pirin a Vitoša zaujímají celkem třetinu rozlohy země. PODNEBÍ Kontinentální podnebí se studenou vlhkou zimou a horkým suchým létem mírní vliv Černého moře. OBYVATELSTVO 85 % obyvatel tvoří Bulhaři, 8,5 % Turci, 2,6 % Romové a Sinti a několik slovanských menšin. 85 % přísluší k ortodoxní církvi, 13 % je muslimů. BULHAŘI Bulhaři pocházejí z přistěhovalých Slovanů, romanizovaných Thráků a starobulharských turkotatarských kmenů. Z asi deseti milionů Bulharů žije kolem 1,2 milionu v Rumunsku, Rusku, Turecku a na Ukrajině. Jejich jazyk používá cyrilici a patří k jihoslovanské jazykové skupině. Asi 86 % všech Bulharů patří k bulharské ortodoxní církvi, muslimské víry jsou Pomaci; v Bulharsku jich je asi 13 % a žijí převážně v Rodopech. Početné staré zvyky jsou stále živé především na venkově, vztahují se převážně ke kalendářním a církevním svátkům. Patří sem Kukerov dan v únoru, kdy se otevírá vinohrad, průvody masek v masopustním období před zahájením půstu, svátek úrody Lazaruvanje týden před Velikonocemi nebo svátek růží v červnu v městě Kazanlak. Každý pátý rok se pořádá v Koprivštici velký folklorní festival s tradičními tanci /choro/, hudbou a kroji.. DĚJINY A POLITIKA Již roku 681 vytvořili první bulharský stát nomádi hunského původu a asi o dvě století později přijali křesťanství. Téměř pět set let trvající nadvláda Turků skončila v roce 1878. Z původního knížectví vznikla roku 1947 lidová republika, která byla úzce spojena s východním blokem. Od roku 1991 je Bulharsko parlamentní republikou. Členové Národního shromáždění jsou voleni na čtyři roky. Hlava státu i její zástupce jsou voleni přímo lidem na pět let. HOSPODÁŘSTVÍ Hospodářství Bulharska bylo společenskými změnami začátkem devadesátých let těžce postiženo. 70 % lidí žije v chudobě. Plány na rozsáhlou privatizaci mají vést k rozvoji hospodářství. Zemědělství, jež má na HDP podíl 12 %, dodává tabák, ovoce, víno, zeleninu a růžový olej, v horských oblastech převládá chov dobytka. Zemědělská reforma dosud chybí. Důležitý je báňský průmysl, těží se hnědé uhlí, železná ruda, olovo a zinek. Průmyslový sektor dohromady tvoří 31 % HDP, je to především kovozpracující, strojírenský, chemický a textilní průmysl, jejichž výrobky jsou také předmětem vývozu. Vzrůstá význam sektoru služeb, který přispívá 56 % k HDP. DOPRAVA Železniční síť měří 4 292 km a je stejně dobře vybudována jako síť silniční, která je v délce 36 720 km asfaltována. Vnitrozemská vodní plavba má pro zemi poměrně malý význam - přístavy na Dunaji jsou Lom a Ruse, k nejdůležitějším námořním přístavům patří Burgas a Varna, jež také mají mezinárodní letiště. TURISMUS Střediska cizineckého ruchu leží vesměs na černomořském pobřeží. Je to především Varna se svými "Zlatými písky" /Zlatni pjasací/ lázeňská místa jsou i Nesebar a okolí. Národní park Pirin láká k turistice. Kulturně-historické památky má Sofia s katedrálou - největším kostelem na Balkáně - a se starým městem a četnými mešitami. Okolí Sofie nabízí možnosti zimních sportů. Rilský monastýr v pohoří Rila a četná památná thrácká města jako Nesebar a Kazanlyk přitahují turisty. |
